Tiskové zprávy

Drátek, který se v těle pacienta sám rozloží, nové přístupy k léčbě rakoviny, vývoj látek hubících hmyz nebo technologie na výrobu levnějších paliv přeměnou metanu na metanol: v praxi velmi potřebné a využitelné výsledky základního výzkumu. Jejich cestě z laboratoří ke konkrétní aplikaci v medicíně nebo průmyslu teď pomohou finance z Programu rozvoje aplikací a komercializace AV ČR (PRAK) a také specialisté Centra transferu technologií AV ČR (CeTTAV).

Společnost Maxe Plancka oznámila financování druhého česko-německého Dioscuri centra na Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky (FZU). Jeho budoucí ředitelka Barbora Špačková se zaměří na vývoj nových technologií otevírajících pohled do biologického nanovesmíru. Centrum získalo pětiletou podporu ve výši až 35 milionů korun a zahájí činnost v létě 2024.

Víc než sto metrů čtverečních bude mít streetartový obraz, který právě začal tvořit českobudějovický umělec Happy na jedné z budov Biologického centra Akademie věd ČR v Branišovské ulici v Českých Budějovicích. Velkoformátové graffiti s názvem Hloubka života propojuje vědu s uměním, ústředním motivem bude řez buňkou. Odhalení díla se uskuteční v pátek 6. 10. 2023 od 16:30 za přítomnosti autora a zástupců Biologického centra AV ČR. Hned poté v 17 hodin odstartuje Noc vědců.

Vědci z Biotechnologického ústavu (BTÚ) AV ČR při Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) a z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) objasnili zásadní roli proteinu NEUROD1 při rozvoji těžkého diabetu. Diabetes typu MODY6 je jedním z podtypů diabetu, který je způsoben mutací v genu pro neurogenní diferenciační faktor 1 (NEUROD1). Jeho aktivita je klíčová v průběhu vývoje slinivky břišní a nezbytná pro regulaci produkce inzulinu. V případě chromozomové mutace, při níž chybí část chromozomu s genem pro NEUROD1, se rozvíjí velmi těžký diabetes.  

Mezinárodní tým s jihočeskými vědci z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadná úmrtí orlů bělohlavých. Nynější objev, který byl dnes publikován v prestižním časopise PNAS, přináší důležité poznatky nejen pro ochranu přírody, ale také pro medicínu. Nově probádané toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou v budoucnu stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.   

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, že se paraziti mezi blízce příbuznými primáty přenášejí. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich celkové předcházení.

Zítra se vydávají vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR do terénu odchytávat bělozubku tmavou – drobného hlodavce původem z Afriky, který doputoval až do Česka. Zahájí tak tříletý projekt mapování výskytu pro Českou republiku nového druhu, který je financován z Akademie věd v programu regionální spolupráce. Experti se zaměří na Chebskou pánev a o pomoc žádají i veřejnost.

Vědci z ÚOCHB jako první popisují příčiny chování jedné ze základních aromatických molekul, která vědecký svět fascinuje nejen svou modrou barvou, ale i dalšími neobvyklými vlastnostmi – azulenu. Tento jejich počin ovlivní do budoucna základy organické chemie a v praxi pomůže využít na maximum potenciál zachycené světelné energie. Článek publikoval časopis Journal of the American Chemical Society (JACS).

Schůzka jihočeského hejtmana Martina Kuby s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kteří v červnu předali na Jihočeský kraj výsledky petice za ochranu Jiřické nádrže v Novohradských horách s více než dvěma tisíci podpisy, přinesla ovoce. Odborníci se s vedením kraje shodli na tom, že tato rašelinná nádrž, pocházející z roku 1774, potřebuje efektivnější status ochrany. Jak hejtman sdělil, odbor životního prostředí kraje má v plánu zahájit práce na přípravu vyhlášení Jiřické nádrže formou samostatné zvláštní územní ochrany. Reálný předpoklad vyhlášení zvláště chráněného území je do tří let. S tím souvisí i nastavení nového způsobu hospodaření, odpovídající moderním požadavkům na péči o chráněná území. To je důležité nejen pro zachování přírodní rozmanitosti a vzácných druhů živočichů v srdci Novohradských hor, zachování krajinného rázu a prostupnosti a přístupnosti krajiny, ale také pro udržení vysoké kvality pitné vody pro Českobudějovicko, protože jde o území v povodí vodárenské nádrže Římov.

Další technologický růst lidstva budou s vysokou pravděpodobností určovat kvantové technologie. Jeden z jejích směrů využívá unikátních vlastností vzájemně interagujících kvantových objektů, které však jsou maximálně izolované od okolního prostředí. Výzkumný tým z Ústavu přístrojové techniky AV ČR vyvinul originální metody, jak takové podmínky vytvořit se dvěma nanočásticemi levitujícími v optických pastech. Výsledky výzkumu otiskly časopisy Optica a Nature Communications.