Zahlavi

Tiskové zprávy

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
31. 01. 2023

Teplo, nebo chlad? Dva důležité mechanismy, které objasňují, jak přesně se v buňce přenáší informace o bolesti nebo teplu a chladu, odhalil mezinárodní výzkum vědců z Univerzity v Lundu, na němž se podíleli experti Fyziologického ústavu AV ČR. Dvojici studií publikoval odborný časopis Nature Communications.

26. 01. 2023

Se zvyšujícími se  teplotami planety Země roste také intenzita a četnost výskytu extrémních projevů počasí, jakými jsou vlny veder a sucha, silné bouře či přívalové deště. Vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe  ve spolupráci s nevládní organizací Hnutí DUHA zjišťovaly, kde jsou silné stránky a slabiny české společnosti v odolnosti (resilienci) vůči katastrofám. Vycházely při tom z rozhovorů a skupinových diskuzí s experty, kteří se katastrofami, jejich riziky a důsledky zabývají.

25. 01. 2023

Larvy trilobitů sehrály zásadní roli jako potrava pro některé mořské živočichy. Vědci zjistili, že volně vznášející se larvy sloužily jako mezičlánek potravního řetězce pro větší plovoucí organismy, které se nedokázaly živit drobnými planktonními řasami. Hlavním autorem studie z mezinárodního výzkumu, publikovaného v časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, je Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.

24. 01. 2023

K Zemi přilétá kometa, která již překročila hranici viditelnosti pouhým okem. Dobře jí nyní můžeme pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry. A první pozorovatelé hlásí její viditelnost očima. Od poloviny ledna je kometa viditelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.

23. 01. 2023

V pondělí 23. ledna 2023 proběhlo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2022. Laureátem je Mgr. Ján Šubjak, Ph.D. ze Stelárního oddělení, který získává toto ocenění za práci „Fotometrická a spektroskopická charakterizace subhvězdných společníků hvězd“.

20. 01. 2023

21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.

12. 01. 2023

Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku představuje mimořádný objev. Ukázalo se totiž, že parazit má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak úplně stejný u drtivé většiny organismů včetně člověka. Rozluštění této genetické záhady, o něž se postarali výhradně čeští molekulární biologové především z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s podporou Grantové agentury ČR, otiskl prestižní odborný časopis Nature.

11. 01. 2023

Které melodie gregoriánských chorálů jsou skutečně původní a které si lidé v průběhu staletí „dobarvili“? To je jedna z mnoha otázek, na které hledá odpovědi nový projekt Genome of Melody. Zaměřuje se na výzkum evoluce melodií gregoriánského chorálu; čeští i zahraniční vědci k němu pod vedením dr. Jana Hajiče z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR využijí výpočetní algoritmy původně vyvinuté pro bioinformatiku. Projekt obdržel podporu z grantové soutěže Cultural Evolution Society, pro kterou poskytla prostředky prestižní Templetonova nadace.

10. 01. 2023

Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska energetiky ukazuje, že Zelená dohoda je vnímána převážně negativně. V médiích byla označována odsuzujícími výroky a negativními charakteristikami zejména předními českými politiky. Vstřícnější pohled na ni mají české firmy, obce a odborníci. Veřejná debata se proměňuje zejména vlivem války na Ukrajině ve prospěch energetické bezpečnosti a urychlení zelené transformace.

10. 01. 2023

Biologická rozmanitost zemědělské půdy v posledních desetiletích prudce klesá a navzdory různým opatřením se nedaří zastavit pokles mnohých ptačích druhů. Jedním z důvodů může být, že mnohé ptačí druhy se přesunuly či byly intenzivní zemědělskou činností vytlačeny mimo zemědělskou krajinu, například do farem s chovem hospodářského dobytka a jejich okolí. Na zemědělské farmy je proto možné nahlížet také jako na ostrovy života, které nabízejí důležitá útočiště pro řadu ptačích druhů. Ovšem i tato ptačí útočiště jsou ohrožena změnami v zemědělském sektoru, popisují vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Například modernizace farem výrazně přispívá k úbytku hnízdních a potravních stanovišť pro ptáky.

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy